Včelařská konference

AM:
Zjistit ohnisko nákazy a potom řešit přemetání u pozitivních včelstev bez kliniky. Ale to se snadno napíše, ale hůř provede v reálu. Jak zjistit kde to ohnisko je? Nějaké nápady? Pravidelně vyšetřují kočovníci a chov. matek. Co ostatní trvalá stanoviště, většina včelařů mor nepozná nebo spíš nevidí. To kolik je moru mezi stanovišti se ukáže až když se dostane oblast do ochraného pásma a vyšetřují všichni.
----
Když jsem byl ještě v ZO a vedle se objevil mor, tak jsem navrhoval, že by jsme mohli dávat vyšetřit určitý zlomek stanovišť. To neprošlo.
To samé jsem navrhoval v ZO kde jsem hostoval a kde jsem si z darovaných místních rojů vytvořil záložní stanoviště. A než se o tom začalo vážně uvažovat, tak se tam objevil poblíž mor a pak plošnou diagnozou okresu bylo objeveno pár osamocených ohnisek.

Z toho se dá odvodit, že pokud nejsou včely narvané vedle sebe na zahradách, tak to není zas tak infekční.
Ale pokud by se někde prováděly plošné vyšetření okresů, tak by se dalo odvodit, jak daleko od kliniky byly ještě nalezeny spory.
Já si myslím, z toho co tak slýchám že jeden kilmetr asi tak by se dalo zjistit. Psal tady kdysi Ruda, že si to tak dělají, jestli vytrvali, nevím.
A tady je divné, že toto nákazová komise, či co má ČSV neanalyzuje a nedává doporučení.
Je těžké se někde dobrat nějakých ofic. výstupů, a v postižených okresech o tom nikdo nechce mluvit.

Dokud neblbli veterináři s pálením i jen podle spor a hlavně dokud se pálila jen včelstva s kliniku, tak jsem to viděl jako dobrou možnost prevence a monitorování stavu.

Dneska bych si to nedovolil navrhnout, protože to by pak chudák dobrovoník co si dává vyšetřit měl mohl mít smůlu. a doplatit svými včelstvy na objev zdroje ve svém okolí, nějaké hodně klinické včelstvo, které by se nakonec ani nenašlo.

Tady jde o ten panický strach, že je to ebola. Ale pokud je ve včelstvu pár buněk, včelstvu nehrozí vyloupení atd, tak není důvod spěchat, ale spíš se soustředit na pátrání po zdrojích. Pár buněk nespadne z nebe.
Jenže v té chvíli začínají vášně, a nejvíc se leckdy bojí ti, ukterých je pak k jejich překvapení objevena stará klinika. A těm už nikdo nevymluví, kde je zdroj a kde se to tam vzalo.
Dokud to nenajdou u mě, tak jsem pro nejradikálnější přístup, pak pro selektivní. :-)

Karel

No dřív se tady v diskuzi uvádělo, že množství spor ve vzorku 10 na čtvrtou a víc znamená , že ve včelstvu je otevřená klinika. Případně v nejbližší době kvůli velkému infekčnímu tlaku vznikne.
Menší množství, 10 na druhou nebo třetí znamená jen že včelstvo je vystaveno nějakému infekčnímu tlaku, od souseda včelaře nebo z nějakého ulétlého roje v dutině stromu.

Co se týká očištění včelstva od spor moru.... Pokud jediná možnost vzniku spor je klinika neboli včelařem zaznamenatelné onemocnění a úhyn plodu, tak prakticky stoprocentní odstranění spor je dlouhodobá záležitost i bez přínosu nějakých nových spor z nějakého ohniska. Jedno setřepání včelstva i do úplně nového úlu s novými rámky s mezistěnami není zárukou úplného odstranění spor. Pouze jeho snížení, odhaduji tak o řád a něco. Protože něco přinesou včely v sobě, něco se dostane všelijakou kontaminací a přenosem při té práci Z 10 na třetí třeba na 10 na druhou. Musí se setřepat, nechat vystavět mezistěny, vylíhnout plod, aby včelstvo získalo novou generaci včel a pak zase znova setřepat na mezistěny. Musel by se tomu věnovat buď nejméně jeden včelařský rok, během kterého by se jen setřepávalo a investovalo do práce a případně cukru na vystavení mezistěn a na plodování a to všechno bez jakéhokoliv výnosu kromě odpadní sladiny z rušených plástů. Anebo potom takové až tři roky, během kterých by včelstva částečně fungovala normálně a částečně by se investovalo navíc do práce s přemetáním na mezistěny a intenzívním čištěním a odstraňováním starších plástů a dalšího staršího vybavení.

A to ještě stačí, když je někde v doletu slabší včelstvo, klidně i bez kliniky s množstvím spor třeba kolem 10 na třetí. Stačí potom pár dnů bez snůšky, nemusí být ani podletí, objeví se slídivost a létavky z okolí proniknou do tohoto slabšího včelstva se sporami. Potom donesou do svých domovských včelstev další spory, které stačí na navýšení koncentrace spor moru přes 10 na druhou a dlouhodobá práce s přemetáním včelstva na mezistěny je vniveč.

Co se týká zaschlých mrtvých larev neboli příškvarů, uvádí se, že v jednom příškvaru jsou až milióny spor. Podle mně teoreticky by jeden příškvar na nakažení stačit mohl. Prakticky budou ty spory vázány v hmotě příškvaru, takže pokud bude příškvar celý, tak na včele, která ho bude vynášet, ulpí z toho příškvaru jen velmi malá část.
Problém by mohl být u včelařů lajdáků, kteří nečistí spodek úlu. Příškvar by se tam po delší době, cca týdny, rozpadl na prášek, zplesnivěl atd a spory z něho by se potom mohly na drobném prachu roznést po úlu. Tím by došlo k masívní kontaminaci. Nebo, pokud by se jednalo o včelstvo s horším čisticím pudem a během silné snůšky, při česnu ve dnu úlu by přes příškvary na dně denně chodilo množství létavek , které by ty spory taky přinesly zpátky do úlu.

Pokud už ve včelstvech na stanovišti propukla klinika, trvá tam delší dobu a objevuje se velké množství příškvarů, které včely vynášejí ven, mohlo by dojít k určitému zamoření stanoviště. Předpokládám, že spory v půdě nějakou desítku let vydrží. Potom i pokud v okolí není žádný mor, tak včelař, který dal včely na stanoviště, kde před nějakým třeba 20 lety právě vyhynuly včely na mor, by měl z tohoto zdroje ve svých včelách určitý trvalý infekční tlak a trvale nějaké spory. Nejvíc asi na jaře, kdy je rostlinný porost slabý.